Kostel sv. Jiří

Gotický hřbitovní kostel sv. Jiří shlíží z kopce Tři Bubny z nadmořské výšky 302 m. n. m. Oltářem je orientován na východ, hlavní vchod má na západní straně. Osada Tři Bubny patří administrativně k blízké obci Orel. Také kostel od nepaměti k Orli náležel a byl vždy prodáván současně s orelskou tvrzí a statkem.

Historie kostela

Není známo, kdy přesně byl kostel postaven. První zmínka o něm pochází z roku 1349 z listiny prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Je tam uveden jako Caplitz maius (Kaplice větší). Tou dobou stála u kostela i fara, která však pravděpodobně v době husitských válek zanikla a již nebyla nikdy obnovena. Kostel zřejmě nikdy neměl kněze. Kněží se dováželi z Chrudimi nebo odjinud z okolí. V době husitské byla orelská vrchnost pod obojí a kostel tedy také. Když po bělohorské porážce majitelé Orle přešli ke katolictví, samozřejmě i kostel se stal katolickým. Ovšem mezi poddanými se katolická víra šířila jen pomalu. Za třicetileté války kostel neušel plenění. Loupila v něm jak císařská, tak švédská vojska.

Podle zprávy z roku 1650 patřil kostel pod správu chrudimských děkanů. V roce 1677 k němu v církevním smyslu náležely, tedy byly tzv. přifařeny, obce Orel se 157, Kunčí se 72 a Vlčnov s 55 obyvateli.

Kostel stál dlouho na kopci osamoceně bez dalších staveb, kromě chaloupky poustevníka, o níž existuje zmínka z roku 1631. Poustevník se zřejmě o kostel staral. Později byla patrně poustevna přestavěna a bydlelo se v ní, protože již z roku 1688 pocházejí záznamy o křtech dětí z „baráku u sv. Jiří“. Dům byl posléze upraven na sídlo lesníka.

Požáry a opravy

Během staletí kostel prošel několika požáry a následnými opravami, které měnily jeho vzhled. Při zásazích a úpravách dostal barokní cibulovitou věž pokrytou šindelem, barokní věžní okna, měl nesouměrně postavená klenutá presbyteria (oddělená prostranství před hlavním oltářem pro duchovního) a jednu loď s rákosovým stropem. V roce 1881 se dočkal zásadní rekonstrukce. Provedl ji slatiňanský stavitel František Schmoranz pod patronátem majitele panství knížete Františka Josefa Auersperga. Barokní věž byla v roce 1897 přebudována, aby získala štíhlý gotický vzhled. Byla pokryta břidlicí, ktero při opravách v roce 1988 nahradil plech.

Interiér po rekonstrukci v roce 1881

Od rekonstrukce má kostel dvě klenuté lodi – do té doby měl loď jen jednu. Stavba má dvě klenutá presbyteria. Jejich klenby se skládají z křížového pole a z paprskové šestižeberní klenby. Opěrné přilíře u prestbyterií jsou opukové. V severním presbyteriu, které je větší než jižní, se nachází hlavní novogotický oltář z roku 1882 se Schmoranzovým obrazem sv. Jiří jako rytíře na bělouši probodávajícího draka. Bývalý hlavní oltář z druhé poloviny 17. století s obrazem sv. Josefa je na jižní zdi severního presbyteria a představuje z kořene vyrostlé větve révy s listy a hrozny.

V jižním presbyteriu je oltář s obrazem Panny Marie Pasovské. Na jižní zdi tohoto presbyteria najdeme pod triumfálním obloukem na oltáři obraz sv. Václava s palmovou ratolestí v levici, stojícího mezi dvěma anděly, kteří drží erb s orlicí. Oba oltářní obrazy jižního presbyteria jsou nejspíše dílem chrudimského malíře Samuela Gindtera. V jižním presbyteriu se dochovaly dvě gotické nástěnné malby asi z první poloviny 15. století. Jedna z nich zobrazuje sv. Jiří, nad nímž je erb rodu Orelských ze Sán. Druhá malba znázorňuje postavu světce, v dolní části je zobrazen Kristus na kříži. (Tyto malby byly objeveny až při opravách v roce 1941.)

V kostele je 15 kamenných epitafů. Roku 1866 byly vyzdviženy z podlahy a zasazeny do vnitřních zdí presbyterií a pod kruchtu. Nápisy jsou značně poškozené a špatně čitelné. Epitafy připomínají zemřelé příslušníky rodů, které vlastnily orelské panství. Jejich ostatky spočívají v kryptě kostela.

V 80. letech 20. století byla výzdoba kostela obohacena o barokní sochu Panny Marie Vítězné, která sem byla přesunuta ze svého místa v Orli před školou.

Zvony

Na konci první světové války, v roce 1918, byly pro válečné účely z kostela odvezeny všechny tři jeho zvony. Nahradily je roce 1928 dva menší zvony sv. Jiří a sv. Václav, které věnoval kníže František Josef Auersperg, katoličtí farníci a záduší.